O mně

Jsem terapeut s devítiletou praxí v Brně

Už když jsem byla na střední škole a jela třeba městskou hromadnou dopravou, cizí lidé mě zastavovali a měli potřebu mi říkat kam jedou, proč tam jedou, svěřovali se mi o svých životech, problémech, radostech  a strastech. Byla jsem jim vrbou, byla jsem na ně nacítěná, měla pro ně soucit a pochopení, a zároveň i potřebu jim pomoci. Už jako malá jsem jakoby dokázala "číst" z lidí jejich pocity, emoce a myšlenky a prociťovat je s nimi. A tak je tomu doteď...


Než jsem se ale dostala k pomáhání lidem, kterým se věnuji při terapiích momentálně již devět let, tak jak už to tak bývá, vedla k tomu cesta nejdříve vlastního osobního rozvoje, učení a poznání...  

Když mi bylo kolem osmi let, onemocněla moje babička, co s námi žila v domě, a byla mi velmi blízká, rakovinou. Trávila jsem s ní převážnou část svého dětství. Byla to velmi vyjímečná osoba, to o ní doteď říká každý. Dodnes mě na ulici zastavují pro mě i cizí lidé, co ji znali a vzpomínají... Jako rodina jsme s ní procházeli velmi těžkým obdobím chemoterapií, boje o její život po dlouhé tři roky, a já tak začala přemýšlet o úplně jiných věcech, než přemýšlejí děti téhož věku... Byl to tehdy teprve měsíc, co odešla, a já se dostala s rodiči na přednášku Dr. Marty Foučkové působící v USA a na půdě Karlovy univerzity. Doktorka Foučková je jednou z předních osobností, co se zasadila o rozvoj regresních terapií. Moje mamka tehdy zakoupila její knihy, a já jimi byla tak uchvácena, že jsem je znala téměř nazpaměť. 

To byl okamžik, kdy jsem začala chápat věci z jiné stránky, co je například karma a jak nás v životě ovlivňuje...

Bylo mi jedenáct a o světě a životě jsem přemýšlela jinak. Měla jsem v sobě mnoho otázek: Proč tu jsme? Co je naším posláním? Proč jsem se narodila? Kam jdeme po smrti? ... Možná i to mělo vliv na to, že jsem si se svými vrstevníky často neměla co říci a rozuměla jsem si spíše se staršími lidmi, a tak jsem si prošla ve škole i šikanou.  S babičkou a jejím odchodem jsem se stále těžko srovnávala dlouhé roky. I když rozumově jsem to chápala, bolest a smutek ve mně přetrvával...

V sedmnácti letech se mi stal v životě hodně velký kotrmelec, který všechno na dlouho změnil. Byla jsem tehdy na klasické lékařské prohlídce, při které mamce doporučila moje ošetřující obvodní lékařka očkování na žloutenku A/B. Doteď si pamatuji, jak mamka váhala, ale lékařka ji ponoukala, že když jezdím už na střední, a navíc do tak "špinavého" a velkého města jako je Brno, tak by mi to očkování doporučila, protože mě tak mamka bude chránit. 

Po očkování mi selhal imunitní systém, došlo mi k poruše genu, který vyrábí imunoglobuliny na sliznicích a v krvi, prodělala jsem skrytou žloutenku, a dostala jsem se v podstatě do leukemického stavu, kdy jsem měla desítky chřipek, angín, zánětů dutin, plic, močových cest a ledvin ročně. V těch nejtěžších průbězích, protože imunita prostě nebyla, byla na nule. Dostala jsem se až do stavu, kdy jsem nemohla chodit, měla jsem chronický únavový syndrom. Myslela jsem, že zemřu... Byly noci, kdy jsem bolestí plakala a křičela, aby si mě raději už Bůh vzal. Bylo by mi lépe... Ta bolest v těle byla nepředstavitelná... Z holky, co aktivně sportovala, dělala balet, závodila v lehké atletice a hrála basketbal za školu, se ze dne na den stal člověk bojující o život. 

Trvalo to osm let, kdy můj stav byl takto rok od roku horší a horší a lékaři mi předepisovali pouze Bronchovaxom s radou, že jej nemůžu brát v oslabení. Doteď nechápu, jak jsem ještě při tom všem dokázala vystudovat vysokou školu...

Čekala jsem každý rok na léto, kdy jsem byla díky teplu na tom zdravotně lépe, abych Bronchovaxom mohla brát. Samozřejmě neléčil a nepomáhal. A tak jsem vzala vše do svých rukou.

Došlo mi, že mě nevyléčí nikdo z těch lékařů, co si mě přehazují roky jako horký brambor.

Musela jsem si pomoci sama. 

A tak jsem začala studovat byliny, detoxikační techniky, stravu, meditace, terapie, aromaterapii, ayurvédskou medicínu. A vše hned uváděla v praxi sama na sobě. Zjistila jsem, že v očkování mi bylo do těla vpraveno velké množství těžkých kovů, které jsou tam používané jako nosič pro oslabený virus (očkovací látku)... A tím mi došlo k poruše imunitního systému... Studovala jsem, jak z toho ven... A tělo jsem čistila.

A protože jsem při své nemoci přišla i na to, že musím kromě čištění těla po očkování "pustit" i tu babičku, abych se uzdravila. Že i ten smutek, co si neustále dlouhé roky držím na duši, a nezpracovaný stres, který jsem jako malá prožila, je to, co mi nedovoluje, abych byla zdravá a šťastná, začala jsem hledat, jak to udělat, a co by mi pomohlo... Ne vše je totiž o tom, jak jíme, a co jíme. Zjistila jsem tehdy i to, že nemoci na fyzické úrovni jsou často odrazem toho, co je na duši...

Prošla jsem mnoha různými druhy terapií, semináři, kurzy koučingů a psychoterapeutickými výcviky. A babičku jsem pustila, ulevilo se mi... A tak jsem se začala dále vzdělávat a studovat, abych mohla pomáhat lidem stejně tak, jako jsem pomohla i já sobě. Systémy, které jsem rozvinula a naučila se, byly natolik účinné, že se stal v podstatě zázrak - za dva měsíce jsem začala chodit a mít sílu, na niž jsem málem zapomněla, že existuje.

A splnila jsem si sen...

Jela jsem cestovat po světě. Udělala jsem přesně to, co jsem jako nemocná nemohla, protože kdysi by mě mohl jakýkoli cizí vir zabít. Od lékařky jsem do té doby musela v dokladech nosit papír o tom, že nesmím dostat ani transfuzi cizí krve, která by mě předtím zabila. Nemohla jsem ani do divadel, nákupních center a jiných míst s vysokou koncentrací lidí...

Teď už ano! A tak jsem projela Kambodžu, Thajsko, Srí Lanku, Indii, Evropu, Střední Ameriku...

Na svých cestách jsem se učila, léčila a ještě více prohlubovala svoje vědomosti a schopnosti.

V Indii jsem žila v ayurvédské lékařské rodině, která pomocí přírodních technik léčí lidi již více než pět set let. Mají neskutečně hluboké vědomosti ohledně bylin, přírody, jógy a života obecně. Podstoupila jsem jejich léčení.

Ozdravovali mě tři týdny například Panchakarma terapií. Cvičila jsem tam s mistrem jógy, který byl 17 let žákem nejvyhlášenějšího světového jogína Sri Ravi Shankara, a učila se umění dýchání, cvičení, techniky na aktivaci toku energie v těle, meditace a technik pro ještě více harmoničtější život. 

Momentálně se věnuji studiu a sběru bylin, a své přátele jimi obdarovávám, aby i jim přinášely radost a zdraví. Ráda se totiž ve volném čase toulám přírodou, medituji a sbírám Boží dary, co nám byly v podobě bylin dány.

Můj život se změnil. Vím, že si už nemusím nosit žádné špatné emoce, špatné pocity, smutek nebo traumata roky v sobě a trápit se. My jsme ti, co drží v rukou otěže svého života a rozhodujeme, jakých bude kvalit. Co do sebe dáme například za jídlo - a jak tím ovlivníme své vědomí, zdraví, jakých kvalit budou lidé okolo nás, jaké vztahy budeme s nimi mít. A stejně tak, zda se chceme trápit starými věcmi z minulosti, a nosit si je neustále v sobě...

Když ta přítomnost a budoucnost může být úplně jiná. 

Radostná, šťastná a naplněná... 

S láskou, Eliška ♡


Certifikované výcviky a kurzy, které mě profesně ovlivnily: 

Kurzy EFT I,II  (Zdena Katayama) Akreditovaný výcvik

Terapeut energetické psychologie a EFT (Gary Craig, USA)

EFT/TFT výcvik - Graham Nicholls

Techniky NLP (Neurolingvistického programování)

Terapie CESTA (Brandon Bays), certifikovaný výcvik

Certifikovaný výcvik Terapeut duše - regresní terapie (Blanka Chakoschpour)

Certified comprehensive training in Trauma and Recovery and PTSD (S.Garza,USA)

Rodinné systemické konstelace certifikovaný výcvik (Bertold Ulsamer)

Mezinárodně certifikovaný výcvik v párové terapii a poradenství v manželství - (Prof. Krishna Nsharma Ph.D)

Kompletní výcvik v hypnoterapii a hypnóze - Dr. Karen E.Wells

"Když mi bylo pět, máma mi vždycky říkala, že štěstí je klíčem k životu.

Když jsem pak šel do školy, a ptali se mě, čím chci být až vyrostu, napsal jsem,

CHCI BÝT ŠŤASTNÝ.

Řekli mi, že jsem nepochopil zadání.

Já jim odpověděl, že nepochopili život."

John Lenon